Havel
Režisér Slávek Horák se po svém veleúspěšném debutu Domácí péče (2015) tak trochu nečekaně pustil do životopisného dramatu o posledním československém a prvním českém prezidentovi Václavu Havlovi (1936–2011). Soustředil se přitom na období mezi lety 1968 až 1989, kdy se z předního dramatika stal nejdříve disident a nakonec politicky aktivní člověk, který se rozhodne ucházet o nejvyšší ústavní post v zemi. Tvůrci se snaží zachytit jeho rozporuplnou osobnost i jeho snahu žít v pravdě a v souladu se svým svědomím, což jsou hodnoty, které ho nejednou staví do velmi složitých životních situací. Ačkoliv film není věrnou rekonstrukcí všech tehdejších událostí a řada jmen ve filmu vůbec nezazní, jejich vizuální i faktografická podobnost s jejich předobrazy je zjevná. Ve filmu se objevují i ukázky z některých Havlových her, které byly inspirovány právě jeho osobními životními zkušenostmi.
O filmu
Režisér Slávek Horák se po svém veleúspěšném debutu Domácí péče (2015) tak trochu nečekaně pustil do životopisného dramatu o posledním československém a prvním českém prezidentovi Václavu Havlovi (1936–2011). Soustředil se přitom na období mezi lety 1968 až 1989, kdy se z předního dramatika stal nejdříve disident a nakonec politicky aktivní člověk, který se rozhodne ucházet o nejvyšší ústavní post v zemi. Tvůrci se snaží zachytit jeho rozporuplnou osobnost i jeho snahu žít v pravdě a v souladu se svým svědomím, což jsou hodnoty, které ho nejednou staví do velmi složitých životních situací. Ačkoliv film není věrnou rekonstrukcí všech tehdejších událostí a řada jmen ve filmu vůbec nezazní, jejich vizuální i faktografická podobnost s jejich předobrazy je zjevná. Ve filmu se objevují i ukázky z některých Havlových her, které byly inspirovány právě jeho osobními životními zkušenostmi.
Česko, 2020, 12+
V českém znění
Režie: Slávek Horák
Hrají: Viktor Dvořák, Aňa Geislerová, Martin Hofmann, Barbora Seidlová, Stanislav Majer, Adrian Jastraban
